Název

2013-01-11 Osmáci ze ZŠ Bakalovo nábř. nahlédli pod pokličku projektu BRNO A JIŽNÍ MORAVA BEZ HRANIC

Popis

Místo: ZŠ Bakalovo nábřeží Brno

Nedaleko řeky Svratky, sídlí Základní škola na Bakalově nábřeží v Brně. Projekt BRNO A JIŽNÍ MORAVA BEZ HRANIC, jehož pořadatelem je VUT v Brně, navštívil tuto školu na konci pracovního týdne v pátek 11. ledna 2013 již podruhé za sebou.

Jen žáky páté třídy vystřídali osmáci, kteří si sesedali do kruhu prostorné jídelny společně s Michaelem a Martinem. Oba pánové, jeden vzrůstem trochu větší a druhý zase poněkud menší, se dětem uvedli nejen svými ctěnými jmény, ale také tím, co je oba spojuje. Tím pojítkem je práce s postiženými dětmi, dětmi z dětských domovů, diagnostických ústavů a dalších center. Michael dělá tuto práci každodenně "na ulici," Martin zase ve sportovním klubu Kociánka Brno z pozice ředitele.

Součástí dopoledního programu na Základní škole Bakalovo nábřeží, bylo ukázat osmákům, jak jednoduše a přitom účinně lze pomoci postiženému člověku v podstatě kdekoliv. Ukázali jsme si, jak takového člověka správně oslovit, jak k němu přistoupit a případně se jej zeptat, zda danou pomoc opravdu potřebuje. Může se i stát, že naši pomoc odmítne. Buď proto, že lidem "z ulice" jednoduše nedůvěřuje a nebo že to zvládne sám. Ani jedna z variant nás ale nesmí odradit od další budoucí pomoci. Jednou se totiž může stát, že naše ochota někomu pomoci se stane potřebnou, nebo člověk zjistí, že danou situaci sám nezvládne. Taková může třeba nastat zvláště teď v zimě, při přejezdu vozíku na chodník, na kterém je shrnuta velká hromada sněhu ze silnice.

Další činností, jenž jsme si ukázali, bylo rozložení a složení vozíku. Všichni žáci si po skupinkách sami prakticky vyzkoušeli jednoduchý mechanizmus, jak vozík zmenšit natolik, že se vejde do kufru auta a zase jej následně vrátili do původní podoby pro sednutí.

Na konec každého setkání hrajeme bocciu. Do role dirigenta a rozhodčího se převtělil Martin, jenž bedlivě střežil vzdálenost červených a modrých míčků od bílého jacku. Odměnou pro všechny byly medaile s logem projektu a čokolády zabalené do fialového obalu. Mimochodem, tyto zlaté medaile, které jsou památkou na každé setkání, dostaly předešlý den i paní kuchařky. Také ty ze své pozice v jídelně sledovaly, co všechno jsme stačili za dopoledne zvládnout.

Po závěrečném snímku všech zúčastněných, jsme se ještě na chvíli přemístili ke schodišti, kde jsme si ukázali jak lze takovou bariéru překonat. Jde jen o to, nalézt ten správný grif a správně použít sílu.

Tak jsme zakončili povedené setkání na Základní škole Bakalovo nábřeží. Osmáci, jsem rád, že jsem měl tu čest vás poznat!

Díky vám všem. Michael Svoboda

Nastavení