Název

2012-10-04 Další setkání s žáky ZŠ praktické Sekaninova Brno

Popis

Místo: Kociánka Brno

Když jsme naposledy byli s našimi postiženými kamarády na Základní škole praktické Sekaninova Brno, slíbili jsme, že pozveme tyto skvělé žáky a jejich úžasné učitele do centra postižených přátel na Kociánku v Brně.

Tak se také stalo a to konkrétně 4. října 2012. Ještě když jsem byl domlouvat toto setkání na Základní škole Sekaninova v Brně, dostalo se mi skvělého přijetí jak ze strany žáků i učitelů. Cítil jsem, že tady jsme doma a moc si toho vážíme. Důkazem byla nástěnka umístěná v 1. patře v blízkosti ředitelny, na které byla nádherně vytvořená koláž z fotek, mapující jedno z našich prvních setkání. Nástěnka je neponičená a na svém místě se doslova vyjímá. Musím říct, že tohle mi udělalo obrovskou radost.

Ve čtvrtek 4. října 2012 proto Michael přivítal všechny ze "Sekaninky" s otevřenou náručí u vrátnice areálu Kociánky. Ani tady Michael nevynechal svůj tradiční zvyk - potřásání rukou se všemi příchozími. Pak už došlo na procházku areálem, na jejímž začátku se početná výprava zastavila u rybníčku. V nedalekém altánku jsme si sedli, řekli si co je nového a Michael navázal na poslední setkání z žáky této školy. Řeč jsme vedli kupříkladu o tom, jak želva může pomoci postiženému člověku, jenž má potíže s rukou a potřebuje cvičit. Vždycky k tomu uvádím praktický příklad spočívající v tom, že takto postižený člověk místo toho aby cvičil s rukou pouze pohyby dopředu a dozadu, dostane hadřík s vodou a pomůže umýt želvičce krunýř. Tím jí vyčistí, u toho si s ní povídá, pohladí jí a dělá díky tomu obrovskou spoustu pohybů, které jsou potřeba při rehabilitaci jeho ruky. Stejně tak jsme vedli debatu o terapii s koňmi, pejsky a dalšími zvířaty. Neopomenuli jsme ani kačenky, jenž nás pravidelně na Kociánce vítají. Zaujalo nás i hřiště Pod Borovicí a jeho dominanta, kterou je právě 250 let stará borovice. Ta mírně uhýbá a její kořeny zasahují přímo do samotného hřiště.

Nejdůležitější je, že během těchto setkání si vzájemně předáme velkou spoustu informací. Je to obrovský přenos energie a emocí, které se během chvíle odehrávají. Tancujeme, zpíváme objímáme se… To vše je moc důležité.

Samostatným celkem ve světě zvířat na Kociánce je hipoterapie. Její návštěvu jsme nemohli vynechat ani nyní. Ve výběhu nás tentokráte vítal koník Bárinka a poník Berry, pyšnící se titulem nejmenšího poníka ve střední Evropě. Blízko výběhu se nacházejí průlezky. Ani ty nemohly uniknout náletu žáků Základní školy praktické Sekaninova Brno.

Další tradiční zastávkou byly terapeutické dílny. Čekala nás příprava košíků a bílinek. Děti se navzájem představili a parádně procvičily svojí paměť, protože si bez problémů zapamatovaly deset, patnáct jmen svých kamarádů. Po výrobě košíků, jsme všichni vlítli na boccu a hlavně byli spolu. Žáci ze "Sekaninky" nám pomáhali s podáváním balónků svým postiženým přátelům, zkrátka vše fungovalo skvěle. Vyhráli opět všichni. Po čokoládách a medailích se jen zaprášilo, což je moc dobře. Právě proto totiž jsou.

Žáci Základní školy Sekaninova nás potom vyprovodili až na oběd, rozloučili jsme se a slíbili si, že se zase brzo uvidíme!

Díky vám všem. Michael Svoboda.

Nastavení