Název

2012-10-01 Žáci Střediska výchovné péče Veslařská Brno dostali velkou důvěru

Popis

Místo: Kociánka Brno

Před týdnem jsme si hodně sedli a zároveň se velmi dobře skamarádili s žáky Střediska výchovné péče pro mládež sídlící na ulici Veslařská Brno. Michael, Martin a Simča přišli tehdy proto, aby poprvé seznámili žáky se světem postižených lidí. O všem jsme si krásně popovídali a navzájem se poznali.

Druhé setkání proběhlo v pondělí 1. října 2012. Žáky tohoto výchovného střediska jsme pozvali na návštěvu areálu Kociánky Brno. Michael všechny uvítal na bráně a poté se již detailně věnoval spoustě praktických věcí ze světa postižených lidí. Vždy je to samozřejmě převedeno do světa nás zdravých, proč bychom se k sobě měli chovat čestně a přímo. Je toho velká spousta, nemá cenu to teď popisovat, je potřeba to prožít na vlastní kůži.

Poslouchali jsme vodu v potůčku, absolvovali jsme hipoterapii a stále více a hlouběji jsme poznávali jeden druhého. Po cestě jsme se domluvili a dali důvěru těmto mladým lidem ze Střediska Veslařská, aby se oni stali trenéry našich malých postižených kamarádů. To je terapie, která neuvěřitelně funguje. Po cestě do tělocvičny, kde se trénink uskutečnil, jsme vymysleli pohádku, protože během tréninku je třeba malé caparty také na chvilku zastavit, což je vhodná příležitost pro pohádku. Předtím jsme stihli navštívit ještě průlezky a obejmout historicky několika stovek let staré stromy, nacházející se v areálu Kociánky Brno.

Pak se na nás již vrhla skupinka našich nejmenších postižených přátel. Chci vám říci, že již spoustu let dostávají tito mladí lidé šanci při spoustě podobných setkání, jako bylo to pondělní na Kociánce v Brně. Nikdy se nestalo, aby jim ublížili, ba naopak. Chovají se k nim s obrovskou láskou, úctou a respektem. Naopak jsou to oni, kdo mají možnost obejmout a projevit své city. Děti na ně tradičně vlítly, takže potom, když přišla druhá skupina, jenž absolvovala druhou fázi tréninku, nemohli ani pořádně chodit, ale byli rádi, že jako trenéři obstáli na výbornou. Každá část tréninku měla svá jasná pravidla. Nejprve rozklusání, rozcvička, následovaly rovinky po tělocvičně popředu a pozadu. Herní část vyplnilo házení na koš, střelba na branku a mnoho dalších herních dovedností. Každý kouč měl na starosti jednoho svého malého kamaráda. Oba se vždy okamžitě sblížili. Moc se nám povedla i pohádka. Tentokrát žáci z Veslařské vymysleli tu O Popelářích. Dětem se vše moc líbilo a sami přispěly svou troškou do mlýna hned několika verzemi dalších pohádek. Byly to neuvěřitelné příběhy. Čtyřletý Mariánek pohádky často čte, i když zatím nerozezná ani jedno písmenko.

Co je nejdůležitější, věříme vám, fandíme vám, na Kociánce jsou lidé, kteří věří nejen vám, ale také práci vašich vychovatelů. Takto půjdeme společně dál.

Díky vám všem. Michael Svoboda

Nastavení